|
|
A stříbřitému brachu všechnu bolest vyklopil
A nechal na sebe působit flavonoidy
Vracím se k Tobě domů po dráze sinusoidy
Nostalgií pletu nohy napříč všemi polemi
Probírám se všemi společnými chvílemi
A pak se srazím taky ne zrovna se štramákem
S vyhublým, otrhaným, leč chápavým strašákem
Kráčím domů poté, co jsem žal zapíjel
A po drobných doušcích realitu pomíjel
Poztrácel a zas posbíral svého života fragmenty
Kráčím pomalu, leč hrdě, cestou v podobě tangenty
Jestli jsem Tě znovu našel, nebo ztratil navždycky
Jestli náš příběh pokročí dál, nebo skončí tragicky
Dozvím se až teprv´ doma ve Tvém něžném objetí
Kdy vzpomínka na zlatou mušku před tmou hlavou proletí