|
|
Není koho obejmout
Je čas stromy kácet
Postavit koráb a na něm plout
Na druhý konec dálek
Najít svůj vnitřní hlas
Cítíš se jako nedopalek
Vydat se napospas
Bys chtěl, však nikdo není
Kdo by přijal oběť tvou
Rezavou kotvu krabi nedocení
Zbývá plout
Není cítit bolest
Pominul hlad
Všechny korály v sobě prolézt
Však koho se ptát
Sebe ses ptal tolikrát
A stále nevíš nic
Nic, co se pojmenovat dá
Mořským dálkám vstříc
Pod tebou dno mořské svítí
A hvězdy nad hlavou
Jsi ten, co se v hledání chytil
Však odpovědi nevyplavou