Upocené polibky - text |
K obědu se schází rodina
Už je prostřeno, zavrzají židle
Však mě vítr nutí vzpomínat
Na časy, kdy jsme byli jen sami
Kdy jsme hledali útočiště v skrytu skal
Kdy jsme se sytili ostružinami
Však kdo nám ty chvíle vzal
Upocené polibky mezi horskými sedly
Kdy stačilo dojít cíle, v náruči si spočinout
To horské stezky životy nás vedly
Člověk musí jít a nesmí ustrnout
Rozhodli jsme se, že se usadíme
Postavili domek, začali pěstovat sad
A přesto v hloubích srdcí víme
Že chceme vyrazit rozjímat
Tam do výšin, kde vítr hluší
Kde jsou propasti, ale žádné zdi
Do kapsy pár moruší
Překvapíme slunce, hle, už se rdí
Upocené polibky mezi horskými sedly
Kdy stačilo dojít cíle, v náruči si spočinout
To horské stezky životy nás vedly
Člověk musí jít a nesmí ustrnout