Odpusť mi, člověče - text |
Tak aspoň jedno jediné za ty tisíce, jejichž krev poteče
Odpusť nám, prosím, naše viny – já pevně doufám, že odpustíš
Odpusť mi, prosím, i Ty, člověče
Orná půda je hlubokými brázdami rozrytá
Mezi nimi leží lidé, jejichž duše unikly malými otvory
To pro nás byla jejich krev prolita
Pro ty příští naše zkrápí úhory
Naše důstojnost se válí, tam venku za ostnatým drátem
V blátě mezi roztrhanými těly
Každý hrajeme partii, co pro nás skončí šach-matem
Slyšel jsem, že ztratili jsme své duše, já váhám, zda jsme kdy nějaké měli
Už dávno vím, Bože, že má přání nevyslyšíš
Tak aspoň jedno jediné za ty tisíce, jejichž krev poteče
Odpusť nám, prosím, naše viny – já pevně doufám, že odpustíš
Odpusť mi, prosím, i Ty, člověče
Jsme ponořeni, zavšiveni, ve vodě po pás
Krysy ohlodávají i ty ještě živé
Všichni doufáme, že pokud přijde poslední rozkaz
Že duši svou, tady v tom pekle, rychle vypustíme
Myslím, aspoň to tak cítím, že jsme byli dávno zatraceni
Nezáleží na tom, zda za nás odslouží mši
Nejsme hrdiny, pouze zbabělci z donucení
Je jen mrtvých a přeživších
Už dávno vím, Bože, že má přání nevyslyšíš
Tak aspoň jedno jediné za ty tisíce, jejichž krev poteče
Odpusť nám, prosím, naše viny – já pevně doufám, že odpustíš
Odpusť mi, prosím, i Ty, člověče