Černobílá křídla albatrosí
Vítr v stéblech trávy k tanci vyzývá zem
Skály z vody vyrůstají a hned zpět se noří
Písek schne a vlhne a tak pořád dál
Měsíc zrcadlí se, potom odpluje kamsi
Vstříc noci na svojí bárce vyrazí Ra
Ku jeho zdaru jeden doušek dám si
Geb trpělivě podpírá Nut
Jejíž prsy božskou krávu napojí
Vonné masti přichystal Anup
A pták Ibis promýšlí svůj dar plemenu lidí
Písek schne a vlhne a tak pořád dál
Voda podemílá tvůj chvějící se otisk stop
Pomýšlíš na návrat
Na hřbetu vln zelenavých den nemaje loď