|
|
Postavy ční a zní chmurný tón
Klarinetů funebráckých
A plačky omdlévají, jak praví bontón
To odešel náš velectěný starosta
Obtloustlý chlípník a zloděj na svém místě
Byl pašák svojí doby a o mrtvých jen dobře
Tak se nám o něj postarej, Kriste
Aby do toho udeřil hrom
Celé město smutní a nebe ozdobí nov
Tesař toho nedbá a poráží další strom
A hrobník ve stínu noci kope rov
Nad dírou v zemi, co se zove hrob
Dvě postavy ční a déšť bubnuje do víka
Rakve hrubě tesané
V níž spočívá tělo staříka
Šumí větve sinalých olší
Mladých bříz i statných lip
V jejich stínu spočine navždy
Ten, jehož měl by, však nebude postrádat lid
Uvolnila se jedna pracovní pozice
Co se tak změní odchodem hrobníka
To ví jen udřená hrobnice
Co v stínu noci slzy polyká