Rejnok - text |
V prachobyčejným moři
Pluje si rejnok po písčitým dně
V prachobyčejným moři
A já bych chtěl plout s ním
A mlčet o tom málo co vím
Ale zatím jen na pláži ležím
A nevím, nevím co s tím
Mraky prolétává skvrna červeně
To plameňákům křídla hoří
Mraky prolétává skvrna červeně
To plameňákům křídla hoří
Zobáky tmavý jak zmazaný povidly
Však kdyby mně nabídli
Chtěl bych letět s nimi
Za sluncem pod jejich křídly
Po pláži se želva ke mně sune
Na hřbetu ornamenty prapodivných disků
Začínají být dny slunné
Z dlaní jí dělám na vodu misku
Ona zahrabe nohama
A tam někde pod náma
Zárodky nové želví generace
Jsou ukryty pod náma v písku
Od útesu všeznalá chobotnice
Se vleze kamkoliv okem loupne
A já mám pocit převelice
Člověk na souši akorát zhloupne
Z pod korálu na mě mořský koník
Mrkne na znamení, že jsem do tajemství pronik
S každým z nás se občas vlna zhoupne
To není důvod se věšet na hřebík