Oheň - text |
Ohňová světélka se táhla nocí
Oheň, spatřil jsem oheň
A běžel za ním, i když píchalo mě v bocích
A pak jsem hrůzu zřel
A pak jsem hrůzu zřel
Zástup, lidí zástup
Zástup lidí plných hněvu
Zástup, lidí zástup
Co vprostřed sebe vlekl otrhanou děvu
Co smolnou píseň pěl
Co smolnou píseň pěl
Já běžel tam
Čekal, co nastane dál
Než-li dorazit stih‘
Ozvalo se: „Tak ji spal“
A tak ta děva, otrhaná děva
Uvízla v paměti mé, do ní jsem si ji vryl
Dřeva, pak chytla dřeva
A oheň další osud lidskej zpečetil
Když chytla ve velkém plameni
Když chytla ve velkém plameni
Dav řval, dav nenávistně řval
A vzduchem lítaly kameny
Dav řval, dav nenávistně řval
Nestačilo mu, že sežehly ji plameny
A mně slza stekla po rameni
A mně slza stekla po rameni
Vstal jsem, ráno vstal
Probuzením setřel hvězdy z oblohy
Při snídani mi pak kůrka chleba
Spadla přímo pod nohy…
…šlapoucích v kouscích popela