Když zkrátka nevíš - text |
Když nevíš, co říkat, čemu se smát
Když jsi ztracen v černočerným prostoru
A nevíš, která z hvězd je tvá na obzoru
Když říkáš „dobrý den“ a ani nevíš proč
Skáčeš-li po šancích, když ti řeknou „skoč“
Jsi rozjetej vlak na slepý trati
Kterej sám nevěří, že co činí, se mu nevrátí
Když věcem, kterejm nerozumíš, dáváš svůj hlas
Když hasíš, co tě nepálí, tak už to nehas
A pokud se sám vprostřed ohně ocitneš
Tak možná a konečně už procitneš
Když zkrátka nevíš…
Když zkrátka nevíš…
Když nevíš, co ještě budeš muset snést
Když váháš, zda zvolíš stříbro či čest
Jdi stále rovně přes hory i propasti
Kapsu si zkrátka někdo jinej namastí
Však co tě časem stáhne k zemi
Nebudou peníze, ale svědomí
Tak hrdě kráčej rovně, ne shrbený
Ne všechny konce bejvaj zmrvený
Když si myslíš, že jsi v poli pouze další klas
Když svoje starý chyby zopakuješ zas
Když myslíš, že se tě to netýká
Ať už kamení či ovace publika
Když zkrátka nevíš…
Když zkrátka nevíš…
Když zkrátka nevíš, kterou cestou se dát
Když zkrátka nevíš nic, nic, nic, nic, nic, když jsi na pochybách
Když zkrátka nevíš…