|
|
Plný srdce, plný zuby
Do života jsem byl dávno vhozen a stále plavu
Však kdo ví, jak moc do záhuby
Hlavu plnou mám
Pokynů, jak plavat a za čím
Slaný vody plnej chřtán
Mi síly bere, kdo ví, jak dlouho ještě stačím
Srdce mám plný vzpomínek
Co, když chce člověk spát, se přiblíží
Napsal jsem je a rozdělal ohýnek
Přesto mě v nitru hlodají a tíží
Zuby mám plný nánosu
Ústa jsou zřejmě mlýnek na transformaci pokynů
Co bych dal za stéblo rákosu
Bych si zahrál dříve, než se rozplynu
Radost a nadšení střídají se s nechutí
Kruh mi nikdo nehodil, kdyby hodil, stejně se nechytnu
Těším se, až zemi s nebem propojím
Na ten velký návrat až doma procitnu