|
|
Lemovaná kapradím
Já se jí dal, jen ona mi zbývá
Kam mě dovede, nevím
Zarostly stopy z opuštěných nor
Kde konec jim je?
Do uší jen vítr hluše zpívá
Roste síla, ztrácí naděje
Nesu ti jahod měsíčních snítku
A s ní snítku pomněnek
Jsem s Tebou beze zbytku
Zbytek je tma myšlenek
Skrz pláně pustiny pěšinou nicoty
Lapen do mlžných ok
Okoralý, jak chleba skýva
Ke zřícení se stačí krok
Za Tebou jdu, tou krajinou samoty
Jsi jediná, kdo porozumí
Ta, co skrz hvozd, se za mnou dívá
Mé novoluní
Nesu ti jahod měsíčních snítku
A s ní snítku pomněnek
Jsem s Tebou beze zbytku
Zbytek je tma myšlenek