|
|
Starší než my dva dohromady
Dokud se točí, je ještě dneska
Až se přestane točit, už nebudem´ tady
Země je jako globus ze slonoviny
Ve kterým se skrejvá pár dobrejch láhví šnapsu
Do každé domácnosti atomový hodiny
Ať můžem´ počítat chvíle do kolapsu
I když člověk je takovej malej Hodor
Vyprchavší bubliny sifonu
Chtěl bych se vydat dobývat hyperprostor
S tebou, svým Žvejkem, v Millenium Falconu
Připadám si jako Šťastný princ
Ty jsi mým Vlašťováčkem v doufání zběhlým
I deska, Země i já máme svůj šlinc
V poslední otáčce nečekaně projdem´ pod ostnem jehly