Komunardí |
Vítr po dlažbě honí zbytky revolučních listů
Nevrátíš sůl do obrácených slánek
Neobrátíš strachem socialistu
Sám v domě, nemaje nic na práci
Spočívám poklidně za okny své mansardy
A čekám, až pro mě přijdou si vojáci
Jako pro mé bratry komunardy
V krvi nechť utopen je nádherný květen
V pochvu čepel vrostla skrze rez
Náš osud byl po nitkách v silný provaz spleten
A ten provaz končí u zdi Père-Lachaise