Když |
A postrádán jsi postradatelnými
Čas od času píchne tě naděje bez hlasu
Bez útěchy pod žebry klenutými
Láhve se vyprázdní s tupým cinkotem
A nejen láhve, ale i srdce naše
Až světci domluví učeným argotem
Opět se naplní úlomky spraše
A znovu se naplní a vyprázdní poháry
Až svlaží si hrdla, narvou si břicha
Nečekám pozornost, nezazněly fanfáry
Rád se spokojím s drobty ticha
A kdybych vrátil se, jako bych tam vždycky byl
Všichni jsou bujaří a mastně se smějou
Tak jsem se do zahrad nadobro odplížil
Kde kameny studí a stromy hřejou
Kde voda prýští a kde listy křehnou
Kde na rosných stéblech sráží se mha
Kde v objetí kořenů si zoufalí lehnou
Kde slzy, co ztvrdly, zahladí tma