Vzrostlou trávou na březích, bouřným mračnem v suchém jaru
Jsem had, co přináší spánek i probuzení
Ve svůj ocas zahryzlý, květinou zamrzlou v karu
Jsem ten, co pryč peláší, zůstává, je i není
Jsem
Dravou náhlou povodní, strom rozčíslý bleskem
Jehož zapuštěné kořeny zůstávají
Radostí, když se rozední, i soumračným steskem
Nemine dne, kdy se stále neptají
Kdo jsi, jaké je tvé jméno znějící na všechny strany
Jaká jsou tvá přání, jak Tě můžem´ potěšit
Žehnaje jejich léno nechám vítr pročesávat lány
Všechna složitost je jenom zdání, stačí jenom žít
Pohleď v křivky letu ptáků, pohleď v stébla i kamení
Jsem hlínou, ohněm i pecí, i obsahem džbánu
Nejvíc zázraků vidí slepý, neb v nitru znamení
Nezaměňuje jen s prostou věcí, míří k sobě a ne k Pánu
Jsem… Jsem…
Voda, co Tě napojí, i pod nohama pevná zem
Jsem… Jsem…
Poryv čechrající tvoje roucho i hřejivým plamenem
Jsem… Jsem…
V tvém tlukoucím srdci pod žebrem
Jsem… Jsem…
Zasazený v tvém čele šém
Jsem… Jsem…
Hm…
Jsem… Jsem…
Hm…